Okénko výchovného poradce
Výchovnou poradkyní na Základní a
Mateřské škole Dub nad Moravou je od šk. roku
2008/09
Mgr. Hana Kremplová.
Děti a počítače
Vzhledem k výraznému nárůstu
problémového hráčství přes internet u
dětí a dospívajících upozorňujeme rodiče na
toto nebezpečí a doporučujeme navštívit webovou
stránku:
http://www.azrodina.cz/4723-zavislost-pres-pocitac-neni-vase-dite-gambler
Pro vycházející žáky je určena následující informace:
Informace o oborech, školách a uplatnění absolventů
ZŠ ve všech souvislostech
Výchovným poradcem na Základní škole
a Mateřské škole Dub nad Moravou byl do konce
školního roku 2007/08
Fryš Josef, PaedDr.
K jeho úkolům patřilo:
-
Pomoc studentům při výběru dalšího studia či povolání.
Pro první seznámení se podívejte na:
Rady, jak si vybrat správné povolání.
-
Boj proti šikaně.
Problémy se šikanou jsou na všech školách, zjevné či skryté. Jak pomoci
sobě, spolužákům nebo dětem napoví několik textů zpracovaných podle
knihy dr. M. Koláře : Skrytý svět šikanování ve školách.
-
Analýza pracovního dne žáka.
Jaký je průměrný pracovní den žáka
základní školy? Odpovídá
zdravému
životnímu stylu? Nejsou děti školou přetěžovány?
Odpovědi na tyto
otázky a zajímavé postřehy ze života
"školáka" najdete zde.
Výsledky volby povolání ve
šk. roce 2006/07
Přihlášku na střední
školy a učiliště podalo 43 žáků
z devátých tříd, 1 žák
speciální třídy a 1 žákyně ze 7.B na
šestileté
gymnázium, celkem tedy 45 žáků.
Z celkového počtu 45 žáků podalo 26 žáků přihlášky na
maturitní studijní obory a 14 z nich bylo přijato bez přijímacích zkoušek
na základě dobrých studijních výsledků a hodnocení na základní škole.
Dva žáci šli
do
druhého kola a byli přijati, 2 žákyně změnily obor
v rámci dané zvolené
školy. Na studia bylo přijato všech 26 žáků,
kteří si podali přihlášku – tj.
100% úspěšnost a je to 57,8% ze všech
odcházejících žáků. Na závěr
školního
roku opouští naši školu 45 žáků a
žákyň, pro příští školní rok
máme tak opět
pokles ve stavu žactva.
Největší počet vycházejících (6) přechází na SPŠ strojní,
17. listopadu, Olomouc, dále následují SŠ Polytechnická, Rooseveltova ul.,
Olomouc a Gymnázium v Hejčíně.
Všem odcházejícím
přejeme hezké a příjemné prázdniny a po
nich úspěšné zahájení studia na
vybraných školách a učilištích.
dr.
Fryš
Josef, vých. poradce
-
Na základní škole studovat s nejlépe osobně možným
prospěchem. Zapojovat se do školních soutěží a olympiád,
neboť jsou dobrou přípravou na přijímací zkoušky avýborné
umístění v nich se do přijímacího řízení započítává.
- Rozvíjetsvé záliby a zájmové aktivity.
- Průběžně o budoucímpovolání hovořit s rodiči, učiteli a s výchovným poradcem.
-
Navštívit s rodiči výstavu Scholaris v Olomouci, kde se prezentují
jednotlivé školy a učiliště z Olomouckého kraje. Podobné výstavy se
konají i vsousedních oblastech.
- Sledovat nástěnky ve
třídách vycházejících
ročníků, kde jsou průběžně zveřejňovány
aktuální
nabídkyškol a akcí - Dny otevřených
dveří středních škol a učilišť.
- Ve škole na počítači absolvovat program
pro určení osobní charakteristikya předpokladů pro
studium a učební obory.
- Při výběru školy nebo učiliště
přihlížet k dosaženému prospěchu v 8.ročníku a v
1. pololetí závěrečného ročníku.
- V průběhu 1. pololetí závěrečného
roku školní docházky se podávají
přihlášky na školy s talentovými
zkouškami – do 15. listopadu.
Talentové zkoušky do oborů vzdělání s
talentovou zkouškou (oborový kód 8241 nebo 8251)
budou podle §
3 odst. 4 případně odst. 6 vyhlášky č. 671/2004
Sb. konány v pondělí 14.ledna 2008. Talentové zkoušky v konzervatoři se konají
od 15. do 31.ledna
v termínu stanoveném ředitelem školy. Uchazeč,
který nebyl přijat ke
vzdělávání v konzervatoři nebo do oborů
vzdělání s talentovou zkouškou,
má možnost podat v únoru přihlášku do oborů
vzdělávání podle § 60
školského zákona a účastnit se
přijímacího řízení do prvního
ročníku
vzdělávání ve střední škole.
- Pro
přijímání ke vzdělávání ve
středních školách a konzervatořích
dochází v
následujícím období ke změnám na
základě nově přijatého zákona
č.561/2004 Sb. Dále platí, že pro
školní rok 2007/2008 se ke studiu ve středních
školách pro prvé kolo přijímacího
řízení předkládá jen
1přihláška
(§ 60 školského zákona).
-
Přihláška ke studiu na středních školách a středních odborných
učilištích (SOU) se podává do 29. února 2008 výchovnému poradci.
Dle požadavků škol a SOU musí být na přihlášce doporučení dětské
lékařky.Žáci se změněnou pracovní schopností připojí k přihlášce
doklad o změněné pracovní schopnosti (ZPS). Žáci mohou k přihlášce
připojit doklady svědčící o jejich schopnostech,
vědomostech a zájmech (např. diplomy a potvrzení z naukových soutěží a
olympiád, ze sportovních soutěží, z uměleckých soutěží apod.) Termín přijímacích zkoušek na střední školy a učiliště je
ve školním roce 2007/2008 stanoven na
21.4.2008.
- Proti rozhodnutí ředitele
střední školy nebo učiliště o nepřijetí ke studiu může žák nebo jeho
zákonný zástupce podat do 8 dnů ode dne doručení rozhodnutí
odvolání k odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského
úřadu Olomouckého kraje. Odvolání se podává prostřednictvím ředitele
střední školy nebo učiliště.
Odvolání by mělo obsahovat:
- označení správního orgánu, jemuž je určeno
- jméno a příjmení žáka, datum a místo narození
- název školy, kód a název učebního nebo studijního oboru
- důvod nepřijetí uvedený ředitelem střední školy
- důvody odvolání
- datum a podpis zákonného zástupce žáka
zpracoval dr.Fryš Josef
Nikdo nemá právo druhému ubližovat!
Spolužáci se k tobě chovají nepřátelsky, ubližují ti a ty nevíš, jak dál.
Víš o někom, kdo je šikanován, a je ti ho líto.
PŘEKONEJ STRACH A ZAJDI ZA VÝCHOVNÝM PORADCEM.
Co to je šikanování?
Za šikanování se považuje, když
silnější žák nebo žáci pro vlastní
potěšení, často opakovaně, ubližují druhým.
V počátku se to děje
nenápadně, prostřednictvím různých legrácek
a testíků (strkání,
nadávání, schovávání
věcí ... ), případně odmítáním,
přehlížením,
zesměšňováním a pomlouváním. Později
se otravování života obětem
stupňuje a zdokonaluje. Nastupuje fyzické
týrání a násilí (bití,
krádeže, poškozování věcí ...).
Šikanování je vážná věc a v řadě
případů bývá trestným činem. Oběti mohou
následky šikanování na těle i
duši nést po celý život.
Proč bývá člověk šikanován?
Není to proto, že by byl
špatný, nebo proto, že by si to nějak zasloužil. Chyba není v něm, ale
ve špatných vztazích mezi spolužáky, ve kterých převládá bezohlednost a
násilí.
Jak se můžeš bránit ?
Když se ptali jednoho zoufalého
žáka, proč o svém trápení neřekl rodičům, odpověděl : Já nevím, když
přijdu domů, tak se na to snažím nemyslet. A doufám, že zítra už to
bude lepší. Myslet si, že zítra to bude lepší, je omyl. Ať už jsi oběť
nebo svědek, nevzdávej to a udělej následující :
-
Obrať se na výchovného poradce. Může ti nejlépe pomoci, bude ti věřit a neprozradí tě.
-
Svěř se svým rodičům.
-
V případě, že nenajdeš odvahu svěřit se výchovnému poradci ani svým
rodičům, zavolej na pražskou Linku bezpečí, telefon 0606 55555 (nula
šest, nula šest a pětkrát pět). Bezplatně můžeš telefonovat z celé
republiky. Nepotřebuješ k tomu peníze ani telefonní kartu. Tito lidé ti
budou věřit, protože nejsi sám, komu se něco podobného děje.
Obětí šikany se může stát každý.
Pět stadií šikany:
- První je tak zvaný ostrakismus. Ve
skupině jeprostě někdo, kdo je nejméně oblíbený,
nejméně vlivný, přehlížený.
-
Druhé stadium lze charakterizovat slovy přitvrzená manipulace a
ojedinělá fyzická agrese. V jakékoliv skupině je napětí, stresy. Ve
škole to plyne například ze strachu ze špatných známek, ale i z dalších
okolností. Přitom existuje snaha ventilovat to na nejslabších, kteří
slouží jako hromosvod. Skupina totiž často udržuje soudržnost na
úkorslabších.
- Ve třetím stadiu už se vytváří jádro
agresorů. A to je klíčový moment. Už se nešikanuje nahodile, ale
systematicky. Ve skupině může sice být něco jako podskupina s jinými
normami. Například dívky, které se šikanovaného zastanou. Problém je
ale v tom, že děti, i když se vyvíjejí morálně dobře, mají tendenci
přizpůsobit se skupině. A když je skupina nemocná . .
- Bod zlomu nastává ve čtvrtém
stadiu, když většina přijme normy násilí a skupina
se stává krutou, ztrácí svědomí.
-
Páté stadium nazýváme totalita. Normy šikany přijmou téměř všichni a
vytvoří se dvě skupiny. Jedna nemá žádná práva, druhá má naopak
všechna. Tehdy začíná většinou parastruktura šikany prorůstat
soficiální školní strukturou.
Tři typy agresora:
- První typ je spíše primitivní, neukázněný, hrubý.
- Druhý typ je ale naopak snaživý,
ukázněný, většinou s velmi přísnými
rodiči. Bývá však narcistický,
šlechtěný a mívá sadistické sklony,
mnohdy v sexuálním smyslu. Projevuje se to
například tak, že oběť
donutí vysvléknout se a potom ji bije.
- Třetí typ je
hvězda třídy oblíbená u dětí i učitelů. Když řeším na některé škole
takovou šikanu, zpravidla se seběhne polovina učitelského sboru a
tvrdí, že to není možné, aby právě tenhle hoch nebo dívka dělali něco
takového.
Jak řešit šikanu:
-
správný přístup:
- všímat si varovných signálů
- šikanované děti bezvýhradně podpořit
- vyšetřovat pokud možno nenápadně
- snažit se zjistit co nejvíce informací
- důsledně chránit oběť i svědky před pomstou
-
špatný přístup:
- vyšetřovat šikanu přede všemi
- nabádat šikanované, že musejí něco vydržet
- radit jim, aby se nedali a agresorovi se postavili
- cítit se jako spoluviník a snažit se setřást vlastní pocitviny
- hledat chybu nebo aspoň spoluvinu v obětech
/Podle knihy Dr. Michala Koláře: Skrytý svět
šikanování ve školách zpracoval
dr.Fryš J./
Varovné signály (svědčí o šikaně)
Skryté volání o pomoc :
-
Žák vchází s učitelem do třídy, nenápadně postává o přestávce u
kabinetu, přichází pozdě do hodiny, vždy chodí všude jako poslední.
- Projevy outsidera. Dítě je osamocené, s nikým se nebaví, nemá kamaráda.
- Nepříznivý emoční stav.
Dítě je stísněné, má smutnou náladu,
působí nešťastně a ustrašeně.
- Žák nechodí na tělocvik, vždy
zůstává ve třídě, má nadměrnou omluvenou
absenci, případně i neomluvenou absenci.
- Žákovi se náhle zhorší prospěch, nesoustředí se při vyučování.
Subtilní násilí a manipulace
- Žák je okázale přehlížen, odmítán a izolován.
- Projevy nerovnoprávnosti. Dítě
dostává povýšené příkazy a
snaží se jim vyhovět, bývá ostatními
komandováno a okřikováno.
- Přátelské vtipy a kanadské
žertíky. Někteří žáci vyndávají
spolužákovi
náplň z tužky před písemkou, schovávají a
ničí mu školní pomůcky,
oblečení, obuv.
- Ponižování a zesměšňování. Třída se
směje při neúspěchu žáka předtabulí, častuje ho zahanbující nebo
negativně zabarvenou přezdívkou...
- Objevuje se nápadně jednostranné
strkání, poštuchování, lehké
pohlavkování apod.
- Žák dobrovolně dává svačiny kamarádovi.
(Jednotlivé signály samozřejmě nevypovídají, že jde o šikanování. Úlohu
v jejich významnosti hraje "váha" kontextu vnitřní situace, opakování a
početprojevů.)
/Podle knihy Dr. Michala Koláře – Skrytý svět
šikanování ve školách zpracoval
dr.Fryš J./
Rodiče, nepřehlédněte varovné signály!
PODEZŘELÉ PROJEVY CHOVÁNÍ (mohou svědčit o šikaně):
- Za dítětem nedochází domů
žádný spolužák, zdá se,že nemá
žádné kamarády.
- Dítě je zaražené, posmutnělé až depresivní, nemluví o tom, co se děje ve škole.
- Špatně usíná, má poruchy spánku, zdají se mu hrůzostrašné sny.
- Dojde k výraznému zhoršení prospěchu, je nesoustředěné, bez zájmu.
- Často ho před odchodem do školy nebo po příchodu pobolívá hlava, břicho apod.
- Dítě často navštěvuje lékaře, znenadání se objeví neomluvená absence.
- Dítě chodí do školy nebo ze školy oklikami.
- Přichází domů s potrhaným
oblečením, poškozenými školními
pomůckami nebo bez nich.
- Často mu nevychází kapesné, ztrácí ho, požaduje další peníze.
- Dítě přichází domů
vyhladovělé, i když dostává svačiny a obědy
má zajištěny.
-
Nedokáže uspokojivě vysvětlit svoje zranění - "monokl", odřeniny,
modřiny, lehký otřes mozku, naraženou kost nebo zlomeninu, popáleniny
na ruce apod.
- Vyhrožuje sebevraždou, nebo se o ni dokonce pokusí.
Alternativní postup rodičů :
- Poskytněte dítěti maximální oporu.
- Oba rodiče ať navštíví ředitele
školy, výchovného poradce, třídního
učitele.
- Podle situace ve škole, ale i
dalších okolností můžete uvažovat o
dalších opatřeních.
/Podle knihy Dr. Michala Koláře – Skrytý svět
šikanování ve školách zpracoval
dr.Fryš J./
Výsledky průzkumu „Zdravý způsob života“.
/Provedl a zpracoval dr.Fryš Josef/
Průzkum byl proveden v závěru měsíce listopadu a počátkem prosince roku
2003. Cílem průzkumu bylo zjistit skutečnost, jak žáci 2. stupně ZŠ
prožívají svůj pracovní den a nalézt odpovědi na otázky, zda děti mají
dostatek času k odpočinku, k přípravě na vyučování apod.

Průzkum byl anonymní, proveden ve
všech třídách 2. stupně ZŠ a důraz byl kladen na časové období
pracovních dnů pondělí až pátek. Výsledky průzkumu byly na počítači
zpracovány do kruhového diagramu a názorně ukazují využití pracovního
dne (mimo sobot a nedělí).
K jednotlivým hodnotám :
-
Rozsah vyučování- je
dán rozvrhem vyučovacích hodin a učebním
plánem školy. Vyučování
začíná v 7:30 hod. a většinou končí ve
12:55 hod., jen nižší třídy mají
častěji výuku do 12:05, nejvyšší
třídy mají v letošním školním
roce
ojediněle odpolední vyučování.
-
Cesta do školy a ze školy -
je dána především počtem
dojíždějících dětí a
načasováním dopravních
spojů. V případě naší školy je do
této doby dětmi započítána i doba
oběda ve školní jídelně (76% dotazovaných
se stravuje ve šk. jídelně).
Celkově lze hodnotit tuto dobu jako průměrnou v rámci
našeho školství
(udávána 1 hodina jako průměr).
-
Příprava do školy - v
této době je zahrnut čas na zpracování
domácích úkolů, přípravu na
jednotlivé vyučovací předměty i další formy
sebevzdělávání – např.
výuka jazyků, zájmové umělecké školy
atd. Při zvážení faktu, že v
průměru mají žáci 2 domácí úkoly
denně a je potřeba se učit aspoň do 3
předmětů (opakovat si a procvičovat učivo, učit se některé věci
zpaměti
atd.) jeví se průměrná doba zjištěná
průzkumem (82 minuty) jako
nedostatečná. Poněkud zarážející je tato
doba u třídy 9.A (73 minuty),
v níž si žáci již vybírají budoucí
povolání i školy a měli by se snažit
dosáhnout co nejlepších výsledků na
pololetní klasifikaci i v přípravě
na přijímací zkoušky. Příkladem mohou
být žáci třídy 9.B, kteří mají
nejdelší čas přípravy do školy (110 minut)
a nejkratší čas stráven u
televizoru (94 minut) ze všech tříd.
-
Pobyt venku, volný čas
- zde je zahrnuta doba odpočinku, kdy děti relaxují podle svých
představ a přání, vyžívají se sportovní činností, nejsou nijak
úkolovány a „lítají venku“. V pedagogické literatuře je uváděna tato
doba jako potřebná v objemu minimálně 2 hodin. Průzkumem zjištěný čas
(142 minuty – přes 2 hodiny) tuto normu bezpečně plní. Je zajímavé, že
v obdobném průzkumu před 3 roky byl tento čas větší – 173 minuty i když
průzkum byl tehdy prováděn ve stejném období. Je zřejmé, že poněkud
jiné časové rozložení pracovního dne dostaneme při průzkumu provedeném
v měsíci květnu.
-
Pomoc rodičům
- lze jen doporučit, aby rodiče zaměstnávali své děti přiměřenými
domácími pracemi (pomoc při uklízení bytu, dvorku, práce v zahradě,
opatrování domácích zvířat, nákupy apod.). Časový rozsah této pomoci je
na venkově vždy závislý na ročním období a můžeme předpokládat její
nárůst při sezónních pracích na zahrádkách (samozřejmě na úkor jiné
aktivity).
-
Ostatní čas
- v tomto úseku je zahrnut čas, který děti tráví konzumací jídla,
hygienou a jiným, specificky nezkoumaným způsobem. Je to čas, který
doplňuje a uzavírá 24 hodinový den. Při provádění průzkumu jsem
zjistil, že zvláště mladší děti nemají dobrý odhad času a ostatní čas
je u nich malý. Při průzkumu jsem zjistil i jiné skutečnosti, které
nesvědčí o zdravém způsobu života. Někteří chlapci (7) si vůbec nečistí
zuby, 10 dětí se doma ráno nenasnídá a ve škole pak nesvačí, 7 dětí se
během celého dopoledne nenapije i když ve škole mají k dispozici
nápojový automat a je jim vydáváno mléko. Ve škole pak vidíme děti,
které nejsou kondičně připraveny na vzdělávací činnost a chtějí snídat
během první vyučovací hodiny. Můžeme si rovněž položit otázku – nač
myslí hladové a žíznivé dítě během dopoledne ve škole? Protože průzkum
byl anonymní, mohu jen apelovat na rodiče, aby si ověřili stravování u
svých dětí.
-
Televize -
uvedený časový úsek zahrnuje čas řízené zábavy, kdy děti jsou
konzumenty zábavy z televize. V průběhu pracovního dne je to obvykle
doba, kdy je po večeři rodina pohromadě a většinou usedá před obrazovky
televizorů a nechá se bavit. Vždy více jak tři čtvrtiny rodin usedá k
televizorům a stává se pasivními konzumenty jim předkládané zábavy. V
průzkumu tuto skutečnost uvedlo 82% dětí. Rodiče s dětmi hovoří při
sledování obrazovky. Doba sledování televize postupem let narůstá a
vytrácí se čas jiné společné činnosti rodičů s dětmi, např.
společenských her (15%), zájmových činností apod. V nejhorším případě
pak děti s rodiči (jak uvedlo 5 chlapců) vůbec nekomunikují. Opět
nezbývá než apelovat na rodiče, aby výchově svých dětí a především
komunikaci s nimi věnovali více času a pozornosti.
-
Počítač
- v současném období rychle narůstá vybavenost rodin počítači (67%) i
schopnost dětí s tímto moderním multimediálním prostředkem zacházet. K
tomu pomáhá i výuka informatiky ve škole. Bohužel 68% dětí využívá
počítače ke hrám a k tomu přistupuje i vybavenost rodin herními
konzolami Play Station (12%). Děti získávají přístup na internet (20%),
přehrávají si na počítačích hudbu i filmy (8%). Ale jen 28% dětí
uvedlo, že jejich činnost na počítači je rodiči kontrolována a 49% dětí
se baví s počítačem bez kontroly rodičů. Domnívají se snad rodiče, že
všechny programy, hry, filmy i fotografie z nosičů mezi dětmi
vyměňovanými i z internetu jsou pro jejich děti vhodné? Není lepší
koupit hodnotný či vzdělávací program a umožnit dítěti individuální
proces poznání a výuky (uvedlo 35% dětí) a dítě u počítače více
kontrolovat (dosud jen 28%)? V souhrnu snad lze konstatovat, že čas
strávený u počítače je dosud většinou využit pro zábavu a ve srovnání s
minulým průzkumem vedl ke snížení času volného pobytu venku.
-
Spánek
- děti jdou spát průměrně ve 21:36 hod. a vstávají v 6:17 hod., spí
tedy přibližně asi 9 hodin. Hygienické požadavky na průměrnou dobu
spánku této věkové skupiny jsou 9 – 9,5 hodiny denně. Spánek je
nejúčinnější odpočinek a zotavení po učební i jiné činnosti, jeho
potřeba je dána individuálními zvláštnostmi a potřebami dítěte,
zdravotním stavem i mírou předcházející zátěže. Lze jen nastolit
otázku, zda sledování akčních filmů a seriálů v televizi či her na
počítači je dobrou přípravou k hlubokému a osvěžujícímu spánku.
Pozitivní je, že 40% dětí v průzkumu uvedlo četbu knih před spaním. Dvě
třetiny žáků (více dívky) čte knihy a za uplynulý měsíc přečetli v
průměru 1,5 – 2 knihy.
Po rozboru jednotlivých
hodnot z průzkumu se zamysleme a sami si odpovězme na otázky, zda mají
naše děti dostatek volného času k odpočinku, k přípravě na vyučování,
zda učíme naše děti vhodné organizaci času i zdravému způsobu života.
Přesné statistické hodnoty naleznete v následující stati a v prezentaci
(ve formátu *.ppt)
Průzkum zdravého životního stylu.
Přehled průměrných hodnot z jednotlivých tříd
| Třída
|
Ráno vstává
|
Do školy
|
Konec výuky
|
Příchod domů
|
Pobyt venku
|
Pomoc rodičům
|
Příprava do školy
|
Večeře
|
Televize
|
Počítač Play Stat.
|
Jde spát
|
| 6.A
|
6:19
|
6:50
|
12:32
|
13:20
|
150
|
72
|
66
|
18:45
|
109
|
65
|
21:25
|
| 6.B
|
6:20
|
6:53
|
12:45
|
13:19
|
182
|
68
|
67
|
18:47
|
146
|
46
|
21:20
|
| 7.A
|
6:11
|
6:48
|
12:59
|
13:23
|
141
|
86
|
94
|
18:15
|
116
|
85
|
21:18
|
| 7.B
|
6:20
|
6:53
|
12:49
|
13:17
|
130
|
60
|
70
|
18:46
|
147
|
102
|
21:33
|
| 8.A
|
6:18
|
6:53
|
13:00
|
13:35
|
136
|
66
|
97
|
18:31
|
118
|
63
|
21:35
|
| 9.A
|
6:09
|
6:50
|
12:56
|
13:24
|
148
|
82
|
73
|
18:50
|
111
|
44
|
22:00
|
| 9.B
|
6:25
|
7:01
|
13:02
|
13:37
|
108
|
75
|
110
|
18:35
|
94
|
80
|
22:03
|
| Průměr
|
6:17
|
6:52
|
12:51
|
13:25
|
142,14
|
72,71
|
82,43
|
18:38
|
120,14
|
69,29
|
21:36
|
| Stat. čas
|
6:17
|
6:52
|
12:51
|
13:25
|
142
|
73
|
82
|
18:38
|
120
|
69
|
21:36
|
Průměrný časový snímek žáka
| Vyučování
|
5 hod 21 min (7:30 – 12:51)
|
| Cesta do školy (a ze školy)
|
72 min
|
| Příprava do školy
|
82 min
|
| Pobyt venku
|
142 min
|
| Pomoc rodičům
|
73 min
|
| Ostatní čas
|
40 min
|
| Televize
|
120 min
|
| Počítač, Play Station
|
69 min
|
| Spánek
|
8 hod 41 min (21:36 – 6:17)
|