Historie

Z historie Základní školy v Dubu nad Moravou

  Historie školy sahá až do 16. století, kdy se okolo roku 1560 poprvé v písemných pramenech objevila zmínka o místní katolické škole. Po určitých přestávkách v činnosti a chybějících záznamech můžeme sledovat dějiny školy podrobněji od 70. let 19. století. Tehdy se okolní obce postavením vlastních škol takzvaně vyškolily z Dubu, ale zdejší škola přesto zůstávala přeplněná. Roku 1887 se ve dvou tmavých a vlhkých učírnách tísnilo celkem 237 dětí. Tato skutečnost a tlaky příslušných školských orgánů vedly k rozhodnutí o stavbě nové trojtřídní školy.

  V roce 1890 tak byla na místě staré nízké chaloupky s vysokou šindelovou střechou postavena krásná jednopatrová budova, a to za pouhé 3 měsíce. Počátkem následujícího století se začala dubská trojtřídka rozšiřovat, když jí bylo povoleno otevření pobočky (tedy třídy B ve stejném ročníku). Na 235 dětí tehdy byli 4 učitelé a učitelka ženských domácích prací.

  S rozvojem samostatného Československa začal růst počet žáků, kteří z Dubu docházeli za vzděláním do vyšších stupňů škol v okolí. Na jaře 1923 se proto sešla schůze delegátů místních školních rad a zastupitelů okolních obcí, kteří se usnesli na zřízení obvodové měšťanské školy v Dubu nad Moravou a 23. října toho roku se zahájilo vyučování v provizorní učebně místního hostince. Celkem v jedné třídě nové měšťanky usedlo 70 dětí, vyučovaných jediným učitelem a současně i ředitelem Metodějem Horákem.

  V Dubu tedy fungovaly školy dvě: obecná pětitřídní a trojtřídní měšťanská, od roku 1924 spojené pod společným ředitelstvím. Ve čtyřech učebnách se střídalo na tři sta žáků ve vyučování na směny. Tato skutečnost a nedostačující hygienické podmínky vedly k nutnosti vystavět samostatnou budovu měšťanské školy. Několik let plánovaná stavba byla zkolaudována v říjnu 1930 a na počest osmdesátých narozenin tehdejšího prezidenta byla škola nazvána Masarykova obvodová měšťanská škola. V roce 1936 došlo k odhalení sochy tohoto prezidenta před budovou školy a T. G. Masaryk byl jmenován čestným občanem městečka Dub nad Moravou. Jako jedna z mála soch prezidenta Osvoboditele přežila následující desítky let se všemi pohnutými událostmi a dodnes stojí na svém místě. V době jejího odhalení chodily do měšťanské školy děti z následujících obcí: Bolelouc, Tučapy, Dub, Nenakonice, Rakodavy - tvořící tzv. školní obvod; Biskupice, Drahlov, Čertoryje, Charváty, Tážaly, Hrdibořice a Věrovany do tohoto obvodu sice nepatřily, ale děti odsud do Dubu také docházely.

  Období druhé světové války prožívali žáci i učitelé poměrně klidně. Spíše než učením byly školní dny vyplňovány sběrem rozličných surovin na podporu válečného hospodářství. Poválečná výuka probíhala podle učebních osnov z roku 1932, jen němčina byla nahrazena ruštinou. Děti chodily na povinné školní brigády, sbíraly chrousty a mandelinku bramborovou, začala pracovat pionýrská organizace. Historie prvních třiceti let existence měšťanské školy se jakoby symbolicky začala uzavírat odchodem ředitele Horáka do důchodu v roce 1951. Tento výborný pedagog spojil téměř celý svůj profesionální život s dubskou školou a významně se zasloužil o její rozvoj.

  V padesátých a šedesátých letech minulého stoletím se uvažovalo o stavbě nové školy v Dubu, ale místo toho došlo k rozsáhlým rekonstrukcím jak budovy na náměstí, tak u kostela. Přistavěly se nové třídy, kabinety, sociální zařízení. V devadesátých letech byly plynofikovány kotelny v obou budovách. Poslední významnou adaptací byla přestavba půdy v objektu u kostela v letech 1999 - 2001, kde vznikly učebny informatiky a výtvarné výchovy.